Oficiální stránky zpěvačky: Céline Dion

Célinina nadace: Cystic Fibrosis Canada


February 24th - Las Vegas show

4. března 2016 v 20:10 | Celinka |  Galerie
Céline už se zvládá i usmívat a vypadá opravdu nádherně.
V průběhu písně Immortality, kdy se prochází uličkou, se s ní fanoušci fotí.
Podle úsměvu se jí opravdu začíná dařit lépe.


 

All by myself - first show after husband's death

1. března 2016 v 21:37 | Celinka |  Informace
"To byla nejtěžší show v mém životě." řekla Céline v průběhu show 23. února 2016,
kdy poprvé od smrti manžela vystoupila opět v Las Vegas.
Céline písničku All by myself nebyla schopná dozpívat.


The words that Celine spoke during the show Feb. 23 on her first night back

28. února 2016 v 18:05 | Celinka |  Informace
"Děkuji Vám. Nacvičovala jsem tuto píseň v mé šatně a šlo to lépe než teď. V mém životě jsem měla oči jen pro mého manžela, který seděl támhle noc co noc. Lidé si mysleli, že se dívám přímo na něj, ale nedívala jsem se. Nepotřebovala jsem to, protože kdykoliv jsem zavřela oči, cítila jsem Reného na podiu se mnou, ať seděl na jeho místě támhle nebo na balkoně, v zákulisí nebo doma s dětmi. Vždy byl a bude na podiu se mnou. A nic na světě to nezmění.

Víte, René mě vždy obklopoval těmi nejlepšími lidmi. Věřila jsem mu tak moc, a tak jsem nikdy neměla šanci něčeho bát. Teď si myslím, že je to jen přirozený impuls, na který se ptám sama sebe. Nechal by ty milé lidi hrát si s těmito hračkami? A ehm….je ta píseň moc rychlá, je ta píseň moc pomalá eh…nemluv tak moc. Je opravdu nádherné, že od doby, co tu fyzicky se mnou není, je více přítomný.

René byl nejlepší kritik. Nikdy mi neříkal to, co jsem chtěla slyšet, říkal mi to, co jsem potřebovala slyšet. Víte, noc co noc, když jsme jeli domů ze show, kdy byl tak potichu, uvědomila jsem si, že se zjistit,jak mi něco říct, aniž by ublížil mým citům umělkyně. Ale také mi musel sdělovat věci, o kterých nepřemýšlel a řekl to úmyslně, abych se s tím poprala a vyrostla. Vzala od něho tu kritiku.

René je jediný muž, kterého znám celý život. Vždy mezi námi vytvořil ten pocit, jakoby jsme byli na prvním rande, není to úžasné? Nikdy nemluvil stroze, vyjadřoval se jemně a choval se jako gentleman. Byli jsme jako jeden člověk a pořád jsme, nikdy se to nezmění.

Víte, možná už teď neslyším jeho hlas, ale mluvím s ním. Stále na něj myslím. Cítím a vím, že mě slyší. Vím, že mi dá znamení, jestli souhlasí nebo nesouhlasí s věcmi, které dělám. A teď cítím, že mi říká, abych přestala mluvit a začala zpívat. Děkuju Vám mockrát, děkuji Vám mockrát, že tu jste dnes večer. Jestli Vám nevadí, když řeknu pár slov francouzsky, tak je to dobře. ""Nikdy jsem nežila bez Reného. Vždycky tu bude se mnou. Děkuji za všechna vaše slova, vaše gesta, svá mlčení a veškerou svou lásku. Je to opravdu dobrý pocit v posledních týdnech. Toto vystoupení je můj způsob, jak vám dát všechnu svou lásku na oplátku. Děkuji za to, že jste tu, miluji Vás.""

Děkuji, miluji Tě, René."

 


Recording new french album - 17th February

18. února 2016 v 16:11 | Celinka |  Informace
Prochází přes hurikán nekonečné bolesti, ale neztratila úsměv - z jejích očí a tváře je vidět smutek, ale je tu také jiskra odvahy a síly. To je důvod, proč ji miluji. Není to jen o hlase a hudbě, je to hlavně o její úžasné duši a srdci. Ona je čistá inspirace, má křehké a zároveň silné srdce.
Včera nahrávala nové francouzské album společně s Humbertem Gatica.


Taking Chances World Tour - Prague

17. února 2016 v 12:29 | Celinka |  Informace
Včera ve slovenské televizi Doma dávali Throught the eyes of the World / Struhujuce Turné / Očima Světa.
Dokument je o božské Céline na její cestě do 23. států napříč pěti kontinenty s velkolepou show a nezaměnitelným hlasem koncertního turné Taking Chances, které sa konalo v letech 2008 a 2009. Výjimečné bylo i proto, že Celine cestovala spolu se svojím dnes už zesnulým manželem Reném; jejich tehdy ještě jediným sedmiročním synem Reném-Charlesem; maminkou a zbytkem rodiny. Počas koncertu můžete nahlídnout i do zákulisí a vidiět nejen zbožňovanou umelkyni, ale mimo žáru reflektorů i úplne jinou, "pozemskou" Celine - citlivou ženu, která je v zákulisí manželkou, matkou a dcerou...
Přidávám ukázku z dokumentu, tedy z června 2008, kdy Céline navštívila Prahu.


"Céline & René" - část 9.

17. února 2016 v 12:16 | Celinka |  "Céline & René"
"Copak se děje, miláčkové moji?" Přicházím k nim, a jak na ně začnu mluvit, přestávají plakat. René si sedne do křesla naproti postýlkám a začne vyprávět příběh, o velké lásce.
"René, to byla nádhera." Chytnu ho za ruku, on ji políbí a zadívá se na miminka.
"Jsem tak šťastný, Cel." Široce se usměje, možná má i slzy na krajíčku, ale těžko říct. Uspíme spolu děti a vracíme se zpět do ložnice. Lehám si do postele a přikryju se peřinou, René chvíli stojí u postele, o něčem přemýšlí a pak si lehá ke mně.
"Napadlo mě, co kdybys dělal manažera tobě i naší dceři?" Protočím očima a zasměju se.
"Lásko, sám si řekl, že tomu dáme čas. A dvě zpěvačky nezvládneš, zvlášť když je jedna začínající. Nepřemýšlej teď nad tím a pojď ke mně." Rozpřáhnu náruč a on se ke mně nenápadně souká. Musím se tomu smát. Chvíli mě hladí po tváři, pak zhasne svítící lampičku na mém nočním stolku a něžně mě políbí. To je signál vášnivé noci, kterou teď už nic nemůže překazit.
A taky že nepřekazí.
Sundá mi gumičku z vlasů, proplétá v nich prsty a jemně mě zatahá, až zavzdychám. Zavřu oči a propadám hluboké vášni.
Nedokážu vypsat detail po detailu, co René přesně udělal, co jsem udělala já. V takové nádherné chvíli ani moc nevnímáte, co děláte. Chcete jen uspokojit partnera a prožít tu vášeň, lásku, …
René vždy býval romantik, věděl a stále jistě ví, co mám ráda, co nemám ráda, jak se mě může dotknout, protože mám celkem křehké tělo, i když to na veřejnosti moc nepřiznávám. Tohle je jiné, jiné než když upadnu na podiu a narazím si koleno. V tu chvíli mám nohy z oceli, ale když jsem takhle s Reném a užíváme si krásné chvilky, jsem ta křehká jemná žena, které způsobí modřinu i hrubší dotknutí.
Předehra je snad to nejkrásnější, i když s tím člověk dost spěchá, protože chce dosáhnout toho nejlepšího vzrušení, ale na konci si řeknete: "sakra, vždyť začátek je to nejkrásnější".
"Miluji tě." Přitisknu si ho k sobě a dám mu pusu na nos.
"Ty jsi sladká. Taky tě miluji." Políbí mé čelo a dále se mě něžně dotýká. Svlékám mu pyžamo, on zase to mé.
"Céline." Šeptá mi do ucha. Nechávám se unést, úplně se uvolním a políbím ho, s tím polibkem přichází to spojení a trvá docela dlouho.


Když se ráno probudím, René vedle mě není. Prohrábnu si vlasy a tiše se zasměju. Jsem tak šťastná. Najednou si uvědomím, vždyť dnes už mi je 43 let. Pane Bože…
Obmotám si peřinu kolem těla a jdu se podívat do pokoje dvojčátek, tak nikdo není. Ani v pokoji René-Charlese a Michelle. Zvláštní, třeba budou venku.
Venku také nikdo není, zjišťuji. Postavím teda vodu na kávu a znovu se rozhlédnu po domě. "Kolik je asi hodin?" Řeknu si a pak se podívám na hodinu. Je 9 pryč. Zazvoní telefon, okamžitě ho zvedám.
"Dion, prosím?"
"Céline?" Ozve se hlas na druhé straně.
"Ano, Céline." Posadím se na židli u našeho baru.
"Céline, chceme ti jen popřát všechno nejlepší k narozeninám, užij si den s rodinou a zítra se uvidíme na show." Poznávám hlas Marca, manžela Anne-Marie, dcery Reného.
"Na show? Vy jedete do Vegas? Celá rodina?" Žasnu.
"Ano, jedeme i s dětmi. Anne-Marie říkala, že dlouho neviděla tátu, tak jsme si naplánovali výlet a jedeme za Vámi. Děti už se moc těší na dědečka." Zalívám kávu horkou vodou.
"Byli jste tu před dvěma týdny na křtu dvojčat, mohli jste tu zůstat. Každopádně se budeme těšit. Přespíte u nás?"
"Cel, to nevíme. Nechceme Vás otravovat, máte teď doma miminka a určitě je toho na tebe a tátu moc, takže to nechceme hrotit. Zůstaneme v Caesars. A prosím tě, nepřemlouvej nás." Zasmějeme se společně.
"Dobře, dobře. Tak moc děkuji za přání a zítra se uvidíme. Pa." Položím telefon.

"L'amour existe encore"

14. února 2016 v 13:30 | Celinka |  Informace
Román o zamilovaném drahocenném kanadském páru a jejich kariéře.
L'amour existe encore
Kniha od Kathryn Williams, která vyjde v březnu 2016. Pouze ve francouzštině.


Céline: Strhujúce turné

11. února 2016 v 19:40 | Celinka |  Informace
16. 2. 2016 ve 23:00 na TV Doma se bude vysílat Célinino turné.
My Češi v televizi nemáme tuto stanici, kdo by se chtěl dívat, může se dívat online zde:
http://original.livestream.com/tvdoma

Upoutávka:


L'Hymne / Hymn

7. února 2016 v 21:45 | Celinka |  Informace
Céline nazpívala duet s Fredem Pellerinem, je to hudba pro francouzskou pohádku.
Píseň nese název "L'Hymne". Také by se měla objevit na jejím novém francouzském
albu, které vyjde ke konci března 2016.

Céline ale tuto píseň nazpívala v angličtine "Hymn", mně osobně se líbí více.



"Céline & René" - část 8.

7. února 2016 v 20:37 | Celinka |  "Céline & René"
Musela jsem se začít smát, začal mi vyprávět vtipy a to je vždy unikátní. Věřte mi, od Reného vždy.
Pomohl mi obléct si župan, zabalili jsme spolu kluky do osušky a odnesli do jejich pokojíčku.
"Lásko, podáš mi prosím čisté pyžamo pro Eddyho a Nelsona? Mělo by to být v té skříňce." Ukážu na skříňku a hledám dudlíček pro mého plačícího synka Nelsona.
Oblékneme je a připravujeme je pomalinku na spánek. Rozvážu si župan a začnu kojit nejdříve prvního a pak druhého, aby měl každý chvilku s maminkou sám pro sebe.
"Budeš jim vyprávět pohádku, René?" Zasměju se a on se posadí blíže ke mně, dá mi pusu do vlasů a pronese nádhernou větu:
"Dnes jim budu vyprávět o tom, jak moc se maminka s tatínkem milují." Zaboří nos do mých vlasů a zůstává tak pár sekund.
"Moc tě miluji, lásko." Zašeptám a pohladím ho po tváři.
"Také tě moc miluji, moje Céline." Políbí mě na tvář a odchází.
"Budu čekat v ložnici." To, že by bylo znamení. Upřímně řečeno, takovou krásnou chvilku mu přece dneska nezkazím, pokud k tomu směřuje.
Po kojení uložím miminka do postýlek, přikryju je, dám pusinku na dobrou noc a zhasnu světlo. Dveře ale vždy nechávám pootevřené, abych je v noci slyšela, kdyby plakali.
Jdu za svým starším synem, René-Charlesem, sedí u televize ve svém pokoji a kouká na nějaký film.
"Jdu si s tatínkem lehnout. Jsme unavení. Jdi spát brzo, ano broučku?" Obejmu ho.
"Jasně, mami. Za chvíli budu hrát hru přes internet s kamarádem ze školy, nevadí?" Rozdělá si chipsy.
"Nevadí, ale žádné blbosti a brzo spát." Dám mu ještě pusu na čelo a nechám ho o samotě.
Má dcera Michelle leží na posteli s notebookem.
"Jdeme si s tatínkem lehnout, princezno. Neponocuj." Dám jí pusu na čelo stejně jako mému synovi a chci odejít, ale osloví mě.
"Mami." Vrátím se k ní a posadím se na postel. "Děkuji za krásný den." Obejme mě, hladím ji po vlasech a začnu zpívat Lullaby. Michelle se ke mně přidává a vzniká z toho na malý moment duet.
"Mluvila jsem s tatínkem o tom zpívání. Říkal, že popřemýšlí, ale dáme tomu čas, teď je toho hodně." Zaraduje se a pak se zadívá do mých očí. Proč tento kontakt mi vždycky zrychlí dech? Jsem asi jen velice hrdá na to, že mám dcerku, kterou jsem si vždycky přála.
"Tak já půjdu, hezky se vyspi." Mrknu na ni.
"Užijte si to." Lehce mě šťouchne do ramene, hned vím, o co jí jde.
"Hele, hele, hele. Takové věci tě nemusí zajímat, jsme tvoji rodiče. Tak, já jdu, Miško." Zasmějeme se ještě a pomalu už odcházím.

"Lindo, Alaine, vím, že je chvilka po 20:00, ale jdu si s Reném lehnout. Přeji Vám dobrou noc." René se najednou ocitne za mými zády a popřeje jim také dobrou noc."
"Tak pojď miláčku." Zašeptá mi do ucha a vede mě do ložnice. Zavře potichu dveře.
"A jsme sami." Hladí mě chvíli po tváři, poté mě něžně políbí.
"Nejsem si tím jistá, lásko." Zpanikařím. To jsem celá já…
"Já vím, že je to už delší dobu, ale hlavně se uklidni. Jako zpěvačka nervozitu zvládáš, ale v téhle roly manželky opravdu ne." Zasměje se a odnese mě do postele. Nechal rozsvěcené svíčky.
Lehne si ke mně a pomalu mi rozváže župan, chvíli obdivuje mé tělo.
"Cel, jsi nádherná." Usmívá se a přibližuje se k mým rtům, kousnu se do nich, v tu ránu mě René políbí, dlouze a něžně. Má pro to slabost.
Rozepínám mu košili, on mě mezitím líbá na rameni, z toho mám husí kůži. Ale když dochází ke krku, zavřu oči.
"A nádherně voníš." Políbí mě za uchem, přitisknu si ho k sobě a nechám ho pokračovat.
"Lásko…" Zavzdychám, když se dotýká mé nohy. Co se ale děje dál? Nečekaně nás vyruší pláč dvojčátek.
"Ach…" Povzdechnu si a podívám se na Reného.
"Je mi to strašně líto, René." Utiší mě, políbí mě a jde se mnou za miminkama.

Kam dál