Oficiální stránky zpěvačky: Céline Dion

Célinina nadace: Cystic Fibrosis Canada


"Céline & René" - část 6.

4. února 2016 v 21:12 | Celinka |  "Céline & René"

"Jsme doma!" zavolám na zahradu, kde jsou momentálně všichni. RC hraje basket, dvojčátka spinkají pod slunečníkem a Reného nevidím. Linda s Alainem právě přinášejí obložené talíře.

"Ahoj holky, dáte si?" pokládají na stůl různé druhy sýrů, šunky, zeleniny, …

"Čím si to zasloužíme?" Ukradnu ze stolu jeden plátek sýra a jdu se podívat na má malá miminka.

"René Vám chtěl udělat radost, je víkend, všichni jsme doma, je to takové rodinné odpočinkové odpoledne." Michelle odběhne do domu převléknout se a odložit nákupní tašky, které jsme s sebou přinesly. Přivítám se ještě s René-Charlesem a jednou si hodím na koš, ano, trefím se a RC se raduje. Ale stejně prý nejsem dost dobrá jako tatínek. Rozesměje mě to.

"Céline, René je nahoře, jestli chceš za ním jít. Vypadal ale docela sklesle." To mě vyděsí a okamžitě běžím nahoru do naší ložnice. Odhodím svou kabelku na postel, spatřím Reného v naší koupelně, vtrhnu tam.

"Lásko, je ti něco?" Položím ruku na jeho rameno a ustaraně se na něho podívám. Všimnu si, že máchá něco v umyvadle. No ne vyloženě máchá, ale nervuje se nad něčím tak malinkým.

"Nic se neděje, Cel. Jen mě naštvala tahle věc. Měl to být dárek k tvým narozeninám a je to poškrábaný, koukej. To snad není možný, přitom je to kvalitní, jako vždy." René mi ukáže stříbrný náramek, je moc krásný, ale když se mu něco nelíbí, tak je pochopitelné, že si to musí vyřešit sám - tedy co se týče dárků nebo takových maličkostí pro mě, pro děti, …

"To nevadí, lásko. Tak ho vyměníme." Pohladím ho po ruce a usměju se na něj. I to nepomůže, tváří se pořád stejně možná ještě víc zklamaně.

"Zítra máš narozeniny…" Opře se o umyvadlo a snaží se přemýšlet, hladím ho po zádech.

"Víš co? Svlékni si to tričko a já tě namasíruju." Podívá se na mě a nechápe.

"Aby ses uvolnil a přišel na jiné myšlenky, tak šup. Jdu se převléknout a až se za 5 minut vrátím, budeš ležet na tom masážním lehátku, které je na balkóně a s úsměvem lásko, s úsměvem." Mrknu a rychle odběhnu ještě před tím, než stačí něco říct.

Hodím na sebe kraťasy a tílko, pohodlné domácí oblečení. Když chodím bosa, je mi nejlépe, takže si neberu žádné botičky.

Když se vrátím do ložnice a otevřu dveře na balkón, René tu není, ani to masážní lehátko. Sejdu dolů a zahlédnu skrz okno v obýváku, že to připravil na zahradu, abychom byli celá rodina pohromadě. Přišel mi to jako moc dobrý nápad. Když je ten víkend a máme čas na rodinnou pohodu.

"Tak lehni si, lásko." Připravuju si ruce a olejíček. René si dal lehátko blízko ke stolu, aby mohl uždibovat plátky sýrů a šunky.

"Ale přitom se nejí, René." Zamračím se, samozřejmě to beru s humorem.

"Pak namasíruju já tebe." Mrkne na mě a už si konečně lehne.

"Já si to víc užívám, když můžu masírovat tebe, lásko. A teď se uvolni a relaxuj. Miluji tě." Dám mu pusu na tvář a vrhám se na masáž.

Povídáme si s Lindou, RC stále hraje basket, dvojčátka spinkají, a nebo se dívají na mě, tatínka, RC. Uvědomuju si, jaké mám štěstí. Takhle můj příběh zní, jakože žijeme normálním životem a nemáme žádné starosti. Ano, máme normální soukromý život, ale stále se to odlišuje od normálních lidí. I když se nepovyšujeme nad ostatníma. A co se týká starostí, těch bude moc, ale to je v každé rodině nebo v práci.

Když přichází převlečená Michelle, vzpomenu si na tu věc ohledně zpívání. Hned to navrhnu Renému.

"René, jak jsme byly s Michelle venku…" odkašlu si.

"A užily jste si to?" skočí mi to řeči.

"Ano, lásko. Ale Miška mi řekla, že by si se mnou ráda zazpívala zase na podiu a mě napadlo, že bychom jí mohli pomoct a vytvořit z ní hvězdu. Vím, že v dnešní době je to o dost složitý než jak to bylo za mě, ale…co si o tom myslíš? Krom toho má nádherný hlas a to ty přece víš." René ze začátku neříká nic a vychutnává si tu masáž.

"Lásko, to je skvělí nápad, ale já nemůžu manažerovat dvěma zpěvačkám. Museli bychom najít jiného manažera a zařídit tolik věcí." Už by chtěl okamžitě všechno začít organizovat, ale taky si musí odpočinout.

"Jen jsem ti to sdělila, nechci, abys nad tím hned přemýšlel. Dáme tomu čas, teď máme miminka, novou show a musíme si tolik věcí zorganizovat a najít si čas i na soukromý život, i když tenhle víkend je to takové volnější se mi zdá." Usmívám se a sleduju mé děti. Sluníčko svítí a dává mi novou energii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 andromaus andromaus | Web | 5. února 2016 v 23:43 | Reagovat

Super napsané :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama