Oficiální stránky zpěvačky: Céline Dion

Célinina nadace: Cystic Fibrosis Canada


"Céline & René" - část 9.

17. února 2016 v 12:16 | Celinka |  "Céline & René"
"Copak se děje, miláčkové moji?" Přicházím k nim, a jak na ně začnu mluvit, přestávají plakat. René si sedne do křesla naproti postýlkám a začne vyprávět příběh, o velké lásce.
"René, to byla nádhera." Chytnu ho za ruku, on ji políbí a zadívá se na miminka.
"Jsem tak šťastný, Cel." Široce se usměje, možná má i slzy na krajíčku, ale těžko říct. Uspíme spolu děti a vracíme se zpět do ložnice. Lehám si do postele a přikryju se peřinou, René chvíli stojí u postele, o něčem přemýšlí a pak si lehá ke mně.
"Napadlo mě, co kdybys dělal manažera tobě i naší dceři?" Protočím očima a zasměju se.
"Lásko, sám si řekl, že tomu dáme čas. A dvě zpěvačky nezvládneš, zvlášť když je jedna začínající. Nepřemýšlej teď nad tím a pojď ke mně." Rozpřáhnu náruč a on se ke mně nenápadně souká. Musím se tomu smát. Chvíli mě hladí po tváři, pak zhasne svítící lampičku na mém nočním stolku a něžně mě políbí. To je signál vášnivé noci, kterou teď už nic nemůže překazit.
A taky že nepřekazí.
Sundá mi gumičku z vlasů, proplétá v nich prsty a jemně mě zatahá, až zavzdychám. Zavřu oči a propadám hluboké vášni.
Nedokážu vypsat detail po detailu, co René přesně udělal, co jsem udělala já. V takové nádherné chvíli ani moc nevnímáte, co děláte. Chcete jen uspokojit partnera a prožít tu vášeň, lásku, …
René vždy býval romantik, věděl a stále jistě ví, co mám ráda, co nemám ráda, jak se mě může dotknout, protože mám celkem křehké tělo, i když to na veřejnosti moc nepřiznávám. Tohle je jiné, jiné než když upadnu na podiu a narazím si koleno. V tu chvíli mám nohy z oceli, ale když jsem takhle s Reném a užíváme si krásné chvilky, jsem ta křehká jemná žena, které způsobí modřinu i hrubší dotknutí.
Předehra je snad to nejkrásnější, i když s tím člověk dost spěchá, protože chce dosáhnout toho nejlepšího vzrušení, ale na konci si řeknete: "sakra, vždyť začátek je to nejkrásnější".
"Miluji tě." Přitisknu si ho k sobě a dám mu pusu na nos.
"Ty jsi sladká. Taky tě miluji." Políbí mé čelo a dále se mě něžně dotýká. Svlékám mu pyžamo, on zase to mé.
"Céline." Šeptá mi do ucha. Nechávám se unést, úplně se uvolním a políbím ho, s tím polibkem přichází to spojení a trvá docela dlouho.


Když se ráno probudím, René vedle mě není. Prohrábnu si vlasy a tiše se zasměju. Jsem tak šťastná. Najednou si uvědomím, vždyť dnes už mi je 43 let. Pane Bože…
Obmotám si peřinu kolem těla a jdu se podívat do pokoje dvojčátek, tak nikdo není. Ani v pokoji René-Charlese a Michelle. Zvláštní, třeba budou venku.
Venku také nikdo není, zjišťuji. Postavím teda vodu na kávu a znovu se rozhlédnu po domě. "Kolik je asi hodin?" Řeknu si a pak se podívám na hodinu. Je 9 pryč. Zazvoní telefon, okamžitě ho zvedám.
"Dion, prosím?"
"Céline?" Ozve se hlas na druhé straně.
"Ano, Céline." Posadím se na židli u našeho baru.
"Céline, chceme ti jen popřát všechno nejlepší k narozeninám, užij si den s rodinou a zítra se uvidíme na show." Poznávám hlas Marca, manžela Anne-Marie, dcery Reného.
"Na show? Vy jedete do Vegas? Celá rodina?" Žasnu.
"Ano, jedeme i s dětmi. Anne-Marie říkala, že dlouho neviděla tátu, tak jsme si naplánovali výlet a jedeme za Vámi. Děti už se moc těší na dědečka." Zalívám kávu horkou vodou.
"Byli jste tu před dvěma týdny na křtu dvojčat, mohli jste tu zůstat. Každopádně se budeme těšit. Přespíte u nás?"
"Cel, to nevíme. Nechceme Vás otravovat, máte teď doma miminka a určitě je toho na tebe a tátu moc, takže to nechceme hrotit. Zůstaneme v Caesars. A prosím tě, nepřemlouvej nás." Zasmějeme se společně.
"Dobře, dobře. Tak moc děkuji za přání a zítra se uvidíme. Pa." Položím telefon.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama